Tisíce nových pracovních míst snižujících nezaměstnanost ve Zlínském kraji slibovali regionální politici, když v roce 2005 koupili letiště v Holešově na Kroměřížsku. Do přípravy jedné z největších průmyslových zón v České republice dosud investoval stát i kraj téměř jeden a půl miliardy korun, přestože původně byly náklady vyčísleny na 1,138 miliardy.
Do 360hektarového areálu se však zatím podařilo přilákat jedinou firmu – společnost Pokart vyrábějící kartonové obaly, která dala v zóně práci sedmi desítkám lidí.
„O vstupu do průmyslové zóny jednáme přibližně s deseti vážnými zájemci, evidujeme několik desítek partnerů, kteří projevili předběžný zájem,“ tvrdí Jakub Černoch, výkonný ředitel firmy Industry Servis ZK, která zónu pro Zlínský kraj spravuje.
Podobná vyjádření však znějí od představitelů kraje či vedení průmyslové zóny již několik let. Ti přitom postupně slevovali z představ o velikosti investorů, které chtěli přilákat. V roce 2005 se ucházeli o investici jihokorejské automobilky Hyundai. Ta ale nakonec svou továrnu postavila v severomoravských Nošovicích. Příprava zóny však pokračovala s tím, že se určitě objeví jiný velký zájemce. Později, v době ekonomické krize, již politici hovořili o potřebě přivést větší množství menších firem. Ani to se dosud nepodařilo. Neúspěšně dopadly také pokusy přilákat firmy z Číny. Průběžně se tak stále hovoří o jednání s několika zájemci.
Štěpánka Filipová z agentury CzechInvest říká, že informace o probíhajících jednáních s investory nelze poskytovat. „Respektujeme tak požadavky těchto firem,“ vysvětluje mluvčí agentury.
V současné chvíli má zóna podepsánu takzvanou deklaraci o porozumění s osmi firmami. Dokument však ještě přímo neznamená, že investor opravdu přijde – v seznamu je dosud například i společnost Mitas, která nedávno avizovala, že si stavbu závodu rozmyslela.
Výrobce pneumatik plánoval přesunout do Holešova provoz z nedalekých Otrokovic, zaměstnat v zóně chtěl asi pět stovek lidí. Nakonec se rozhodl zůstat v Otrokovicích, proti jeho příchodu do Holešova se totiž ozvali ekologičtí aktivisté a obyvatelé Holešova – kvůli obavám z ohrožení zdrojů pitné vody, které se pod zónou nacházejí. A firma tak miliardovou investici v průmyslové zóně zrušila.
To, že se proti příchodu Mitasu postavili sami obyvatelé dvanáctitisícového Holešova, nechce starosta Zdeněk Janalík (ODS) příliš komentovat. „Každý má právo vyjádřit svůj názor a skupina lidí se takto vyjádřila, někteří lidé to zase vidí jinak,“ řekl Janalík. Zda město propáslo šanci získat stovky pracovních míst, odmítl komentovat. „Mitas prostě do zóny nepřišel. Co by to přineslo, to by byly spekulace,“ dodal starosta města. Nezaměstnanost v kroměřížském okrese, v němž Holešov leží, je nejvyšší v celém kraji, aktuálně převyšuje devět a půl procenta.
Janalík však tvrdí, že je stále optimistický. „Holt od roku 2008 probíhá hospodářská recese, takže investoři některé investice pozastavili. Ale stále věřím, že zóna může v budoucnu přinést lidem v regionu práci,“ uvedl.
Červená barva ukazuje současnou obsazenost zóny, činí 1 procento. Zdroj: www.zonaholesov.cz
Podstatně méně je o budoucnosti zóny přesvědčený poslanec Petr Gazdík, který je lídrem krajské kandidátky Starostů a nezávislých. „Asi se ji částečně zaplnit podaří, ale bude to zřejmě znamenat další náklady na nějakou podporu,“ míní Gazdík. Ten celou věc označuje za nesmyslný megalomanský projekt.
„Kdyby ty peníze byly investovány do podpory živnostníků a středně velkých firem, tak by to při takové částce mělo mnohem větší efekt na pracovní místa i HDP ve Zlínském kraji,“ tvrdí. Přiznává však, že nyní už není jiná varianta než se pokusit přivést do zóny investory.
O užitečnosti zóny naopak nepochybuje člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník. „Je historií prověřenou pravdou, že po každém útlumu přichází růst, ekonomika je ze své podstaty cyklická,“ upozorňuje Zahradník. Dodává, že regiony, které ani v současném období nezapomínají na to, že infrastrukturní investice jsou nutné pro to, aby byly ekonomicky úspěšné i za pět či deset let, budou mít v tomto směru obrovskou konkurenční výhodu.
Statutární náměstek hejtmana Libor Lukáš (ODS), který stejnou funkci zastával do roku 2004, kdy se stal hejtmanem, projekt nadále hájí. „Nyní totiž musí čelit nejenom objektivní krizi světové ekonomiky se všemi momentálními důsledky na investiční politiku firem, ale také mnoha fámám, které jsou šířeny z naprostého nedostatku relevantních informací,“ říká Lukáš.
Naráží právě na obavy o znečištění zdrojů vody pod zónou. „Každá lidská činnost se určitým způsobem dotýká životního prostředí. „V případě celého Pomoraví je nutné počítat s přítomností podzemní vody. V minulosti na to často nebyl brán příliš velký zřetel, Holešovsko není výjimkou. Je zde celá řada starých ekologických zátěží, které v minulosti vodu prokazatelně poškodily. Nyní se vytrvalým úsilím mnoha institucí daří naštěstí tyto zátěže odstraňovat a při nové výstavbě jsou již uplatňovány daleko vyšší standardy,“ tvrdí bývalý hejtman.
Současný šéf kraje Stanislav Mišák (ČSSD), který byl naopak v minulém volebním období Lukášovým náměstkem, je přesvědčen, že se zóna stala zpolitizovanou před krajskými volbami. "Je to investice do budoucna. O holešovské zóně bylo rozhodnuto v roce 2005 a o společné investici českého státu a Zlínského kraje jako o Strategické průmyslové zóně v roce 2007. Tedy v době, kdy si nikdo nepřipustil, že dojde k hospodářské krizi a tím i k přehodnocení záměrů investorů. Tedy v době, kdy byl záměr vlády v každém kraji takovouto strategickou zónu vybudovat," řekl Mišák.
To, že zóna práci přinese, je podle něj nepochybné. "Přinesla ji už při realizaci infrastruktury, přinese ji i postupným realizováním investic budoucích investorů. Jen se musí dbát na to, aby to nebyly montovny, ale firmy s produkty s vyšší přidanou hodnotou,“zdůraznil zlínský hejtman.
Atraktivitu zóny pro případné investory snižuje také to, že jí stále chybí přímé napojení na dálniční síť. Tu měla zajišťovat rychlostní silnice R49, jejíž stavba je však v současnosti zakonzervována.
„Iniciativou Zlínského kraje se podařilo ve spolupráci s Ministerstvem dopravy přesvědčit Evropskou komisi a dotáhnout k pozitivnímu výsledku začlenění mezinárodní rychlostní silnice R49/R6 Hulín–Púchov do hlavní evropské sítě core network – TEN-T. To staví tyto projekty dopravní infrastruktury do příznivějšího světla v diskusi o nových nástrojích k financování dopravní infrastruktury v období 2014–2020,“ tvrdí ředitel firmy Industry Servis ZK Jakub Černoch. Termín výstavby silnice však stále není jasný.
Místo technologických firem, tak v průmyslové zóně hospodaří zemědělci. Těm kraj převážnou část areálu pronajímá.
