Česko spustilo začátkem července digitální revoluci - obří databázi údajů o svých obyvatelích, která má ulevit úředníkům a také zajistit, aby lidé nemuseli úřady obíhat jednotlivě jako dosud. Jenže ani měsíc po startu systém takzvaných základních registrů za 2,5 miliardy korun nefunguje tak, jak by měl.
Lidé na přepážkách sice zdržení v řádu minut takřka nepoznají, zato úředníci s novinkou ještě nemohou naplno počítat.
Stále totiž nemají kompletní přístup ke všem údajům z centrálního systému a při vyřizování žádosti o nové občanské průkazy či o zápis do matriky tak úředníci musí provizorně využívat náhradní řešení: přístup přes datové schránky nebo přes službu CzechPoint.
"Zažíváme porodní bolesti. Pomalu na systém základních registrů přecházíme, ale jen naiva se domníval, že to bude ze dne na den vše vyřízené. Jde o obrovskou změnu," uvedla Dagmar Hoplíčková, vedoucí odboru občanskosprávních agend radnice v Zábřehu na Moravě.
Projekt, který stál 2,5 miliardy korun (téměř vše zaplatila EU) a jehož roční provoz je spočítaný na 200 milionů korun by mohl podle ministerstva vnitra státnímu rozpočtu údajně uspořit až 4 miliardy korun. Původně měl odstartovat už v polovině loňského roku. Přípravy ale vázly, proto došlo k odkladu. A potíže přišly i po roce. Systém je vymyšlen tak, že osobní data, která člověk úřadům poskytne, už nebude muset opakovaně dávat znovu. Nebude tedy zapotřebí vyplňovat stále dokola formuláře. Vše budou mít úřady k dispozici z dřívějška a informace si mezi sebou mají jen jednoduše vyměnit.
K uživatelům centrální databáze se mají v budoucnu připojit i banky a operátoři, údaje by měly používat také soudy a zdravotnická zařízení. Podmínkou ale je, aby nový systém fungoval v plném rozsahu. Odboráři ve státní správě ale odhadují, že to bude nejdříve za dva roky.
Základní registry jsou čtyři - registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností. Například registr obyvatel sjednocuje údaje z dosavadních evidencí obyvatel, občanských průkazů, cestovních dokladů a z informačního systému cizinců.
Tamní úředníci si potřebné informace shání především přes CzechPoint, i když podle nového zákona by úředník mohl sáhnout po datech do základních registrů. Jde o rychlejší cestu, jenže častokrát ji nelze využít. Lokální informační systémy na úřadech měst a obcí totiž v mnoha případech dosud nedokáží s centrální databází komunikovat.
"Naše interní programy připojujeme postupně, všechny ale zatím se základními registry spolupracovat neumí," řekla Jana Matoušková, vedoucí odboru vnitřních věcí Městského úřadu v Telči.
Velký problém je především s přístupovými právy úředníků: zatím není úplně všude přesně nadefinováno, ke kterým údajům se ten který konkrétní pracovník může dostat. Nepodařilo se totiž zatím kompletně zmapovat, jakou agendu který úřad provádí a jaké údaje vlastně pro svou práci potřebuje.
"Jde o takzvaný registr práv a povinností, který ještě stále naplňujeme. Je to klíčová přístupová cesta do základních registrů, bez ní není možné se do databáze dostat," dodala Matoušková.
Úředníci po celé zemi přitom unisono tvrdí: při přípravách se zaspalo. I ministerstvo vnitra, které má základní registry na starosti, pro IHNED.cz připustilo, že nepořádek mají především úřady na nejvyšší úrovni. Prý nesplnily, co měly.
"Mnoho úřadů podcenilo své povinnosti a neohlásily včas své vykonávané agendy. A to přesto, že jsme je na to opakovaně upozorňovali," řekl už dříve Jiří Korbel z ministerstva vnitra. Dodal přitom, že jeho úřad musel prodloužit lhůtu na připojení k registru práv a povinností do příštího roku.
Zároveň podle Korbela zatím nelze zjistit, kolik míst v ČR používá alternativní přístupy do základních registrů. Statistiky budou dostupné až v příštím týdnu. Stejně tak zatím nejsou známa čísla o tom, kolik úřadů systém nepoužívá vůbec a funguje stejným způsobem jako před jeho zavedením.
Obří projekt zároveň provází i maléry: zajímá se o něj protikorupční policie. Detektivové prověřují stamilionové zakázky na technologické zajištění a provoz databází.
Odborníci z oblasti IT totiž několik měsíců před zahájením řízení předpověděli vítěze (Asseco, ICZ, AutoCont CZ a Adastra) a své tipy prozradili deníku MF Dnes. Nakonec ale zakázku na registr obyvatel a registr práv a povinností překvapivě vyhrála společnost Accenture. V prvním případě nabídla cenu 170 milionů a ve druhém 274.
Jenže pak zasáhl antimonopolní úřad, který soutěže zrušil. Zakázky posléze získaly společnosti ICZ a Asseco, které tipovala předpověď. Stát tak v prvním případě nakonec zaplatil 286 milionů a za druhou databázi 418 milionů korun.
Poslední dvě části registrů připadly společnosti Adastra, která za registr osob na Českém statistickém úřadě dostala přes 371 milionů korun, a firmě Autocont – ta zřídila informační systém základních registrů na ministerstvu vnitra za 320 milionů korun.
