V Bruselu je v současnosti 12 kanceláří, které patří jednotlivým krajům České republiky. Vedle stálého zastoupení Česka, v jehož bruselských kancelářích se nachází téměř stovka lidí, má svého vyslance v metropoli EU téměř každý region.
Roční provoz na jednu krajskou kancelář vyjde průměrně na 2,5 milionu korun. Mezi povinnosti delegátů patří zejména propagace kraje, příprava kulturních akcí, navazování kontaktů, domlouvání schůzek nebo práce se stážisty.
Na otázku IHNED.cz, jakého významného úspěchu pro svůj kraj kanceláře dosáhly, většina dotazovaných nedokázala jasně odpovědět.
Výjimkou byl například Liberecký kraj, jehož delegát Lukáš Vorel získal pro konkrétní sportovní akci v kraji finanční podporu Evropské komise.
„Před rokem byla v Liberci evropská zimní olympiáda mládeže, Evropská komise spolu s Evropským parlamentem uvolnily 50 milionů korun. To považuji za největší úspěch zastoupení,“ vysvětlil Vorel.
Vyslanec Plzeňského kraje Zbyněk Prokop se v Bruselu zabýval vysvětlováním manipulací s Regionálním operačním programem (ROP) Jihozápad. Bývalý šéf rady ROP Jihozápad Jiří Trnka a jeho podřízený Martin Půlpytel byli obviněni v kauze rozdělování evropských dotací na rozvoj regionů v Jihočeském a Plzeňském kraji.
Nadržování není trestné, řekl soud v případě obviněných v ROP Jihozápad - čtěte ZDE
Na Trnku jsem netlačil, řekl ministr Kuba ke kauze dotačního tunelu - čtěte ZDE
Ostatní zástupci se při popisu své práce v Bruselu často odvolávají, že jsou pouze součástí týmu, a proto se zdráhají předkládat jednotlivé počiny jako své úspěchy.
Stálé zastoupení ČR při EU
České centrum - Český dům
Stálá delegace ČR při NATO
Agrární komora
CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace při EU
CZELO - Česká kancelář pro výzkum a vývoj
CzechTourism
CzechTrade
Svaz měst a obcí ČR
Hlavní město Praha - Pražský dům
Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Královéhradecký kraj
Liberecký kraj
Moravskoslezský kraj
Olomoucký kraj
Pardibický kraj
Středočeský kraj
Kraj Vysočina
Ústecký kraj
Zlínský kraj
"V Bruselu jako instituce Evropské unie funguje Výbor regionů, který sdružuje regionální a samosprávní členy. Je tedy na místě, abychom tam měli své zástupce," myslí si Rouček, zároveň ale dodává, že by „stálo za to podumat, jak to trochu zefektivnit.“
Spolupráce mezi europoslanci a delegáty krajů spočívá téměř výhradně v navštěvování kulturních a propagačních akcí pořádaných zastupitelstvími.
„Snažíme se chodit na akce, které dělají. Bohužel spolupráce nemá systematický ráz, a to by určitě měla mít. Nescházíme se pravidelně ani nevyhodnocujeme situaci regionů. Možná, že tuto díru by mohlo do budoucna překrýt stálé zastoupení v Bruselu,“ konstatoval europoslanec za KSČM Miroslav Ransdorf.
Pochybnosti do fungování zastoupení krajů v Bruselu vnesla nedávná kauza Středočeského kraje. Marek Semerád, starosta obce Cerhenice, měsíčně inkasoval od Středočeského kraje 90 tisíc korun a cestovní náhrady v eurech za to, že kraj v Bruselu zastupoval.
Opoziční ODS vypočítala, že si od prosince 2008 do května 2012 přišel na 3,9 milionu korun a dalších 56 237 eur (zhruba 1,4 milionu korun).
Výhodné podmínky mu zaručila mandátní smlouva s krajem, která není úplně běžnou formou spolupráce s vyslanci. Většina delegátů v Bruselu pracuje jako zaměstnanci krajského úřadu, a jejich plat tak stanovují tabulky.
Kromě toho ale kraj vydává peníze na náhrady, pronájem kanceláře, propagaci či pořádání akcí.
Rathův starosta dostal lukrativní smlouvu: 90 tisíc měsíčně až do roku 2013 - čtěte ZDE
Rathův muž odmítá odejít z funkce v Bruselu. Bere 90 tisíc a nikdo neví, co přesně dělá - čtěte ZDE
Semerád (ČSSD) nyní čelí podezření, že se na místo vyslance dostal díky přátelským kontaktům s bývalým hejtmanem Davidem Rathem, který je dnes ve vazbě kvůli korupční kauze.
Pochybnosti o jeho činnosti v zahraničí už dříve vyjádřila i Zuzana Moravčíková (ČSSD), hejtmanka kraje, která nahradila Ratha. Připustila, že osobně by místo v Bruselu zrušila, rozhodnutí ale chce nechat až na novém vedení kraje po podzimních volbách. "Moc velký přínos to podle mne nemá," dodala.
