Ve vyšetřování citlivých korupčních kauz docházelo k záměrným zdržováním, prohlásil v pátečním vydání HN šéf protikorupční policie Tomáš Martinec. Například v kauze Opencard se podle něj na pražském magistrátu podařilo vinou zdržení skartovat důležité materiály - a proto jsou stíháni jen řadoví úředníci. Dnes už bývalý kriminalista Zdeněk Ondráček, který v roce 2010 stál na počátku vyšetřování případu, tvrdí, že prohlídku magistrátu odložilo samo vedení protikorupčního útvaru. "Úředníci pak o naší návštěvě věděli dopředu," říká v rozhovoru pro HN Ondráček.
HN: Souhlasíte s Martincovým prohlášením, že vyšetřování Opencard bylo záměrně brzděno?
Dá se říci, že souhlasím, i když pro to nemám důkazy.
HN: Státní zastupitelství vám v lednu 2010 údajně zamítlo žádost o zahájení trestního řízení. Jak to odůvodnilo?
Já jsem úkony trestního řízení poprvé zahajoval v první polovině ledna 2010. Státní zastupitelství mi ale záznam obratem zrušilo a to - pokud si s odstupem času dobře vzpomínám - s odůvodněním, že je to předčasné a že pro to zatím nejsou důvody.
HN: Bez toho jste ale nemohli provést prohlídku na pražském magistrátu. O kolik se zpozdila a kdo ji brzdil?
Nešlo jen o prohlídku na magistrátu, ale i o jiné zajišťování důkazů potřebných pro trestní řízení. Nutnost provést na úřadu prohlídku vyvstala někdy v druhé polovině února 2010. Státní zastupitelství jsem o tom vyrozuměl a až poté s jeho souhlasem jsem vydal nový záznam o zahájení trestního řízení. To bylo 25. února 2010. Zajištění důkazů bylo původně naplánováno na 3. března, kdy jsem k jeho provedení také získal souhlas státního zastupitelství, ale z pokynu mých nadřízených byl proveden až 9. března 2010.
HN: Jaká byla reakce úředníků na policejní prohlídku, která se nakonec oproti stanovenému termínu opozdila o šest dní?
Nijaká a žádná. Za svou policejní praxi jsem vykonal mnoho domovních prohlídek a prohlídek nebytových prostor a dovolím si říci, že jsem měl pocit, že na magistrátu o našem příchodu věděli dopředu, tak mi to připadalo z jejich reakcí. Utvrdil jsem se o tom o několik týdnů později, když jsem tuto informaci získal od jednoho z pracovníků magistrátu.
HN: Měli jste dost času na zajištění důkazů? Nasvědčovalo něco tomu, že některé z nich byly před příchodem kriminalistů zničeny?
Co bylo předmětem toho, co jsme na magistrátu chtěli primárně zajistit, bych se nerad vyjadřoval. Vzhledem k tomu, že jsme věděli, co chceme, mohla prohlídka trvat třeba jen půl hodiny. Jedním z cílů byla také e-mailová korespondence, což se nám málem nepodařilo. Den před naším příchodem ji totiž IT pracovník magistrátu odstranil. Zda to byla náhoda nebo záměr, nechám na čtenářích. Jen podotknu, že v týdnu, kdy jsme chtěli prohlídku původně konat, měl tento pracovník dovolenou.
HN: Proč jste vyšetřování kauzy Opencard nedokončil a potom navíc od policie odešel?
Po provedení prohlídky jsme měli velké množství informací a dat, které bylo potřeba vyhodnocovat, což nelze dost dobře dělat s nedostatečnou technikou a malým počtem lidí, který na to byl nasazen. Mé snaze založit vyšetřovací skupinu nebylo vyhověno a dá se říci, že jsem se postupně názorově rozešel se směrem a způsobem prověřování, který byl stanoven. Případ postupně převzal kolega, kterému se alespoň podařilo obvinit řadové pracovníky magistrátu. Já jsem s tímto směrem tak úplně nesouhlasil, a když jsem neuspěl ani u vedení útvaru, raději jsem na doporučení odešel na jiný odbor a poté i od policie.
HN: Že vyšetřováním Opencard bylo manipulováno, o tom se už mluví celkem otevřeně. Jak by v tom případě mělo vedení útvaru postupovat?
Otevřeně o tom ve vašich novinách minulý pátek hovořil právě současný ředitel Martinec. Myslím, že by tedy měl právě on podat oznámení o skutečnostech, jež nasvědčují tomu, že mohl být spáchán trestný čin. Předpokládám, že k tomu má i nějaké konkrétní důkazy. Je policista, a proto ví, že nelze někoho obvinit jen tak bez důkazů.
HN: Myslíte, že se podobné praktiky týkaly i jiných kauz?
Je to velice pravděpodobné. Ty nástroje byly nastaveny tak, aby bylo možné po nějaký čas nekonat.
HN: Po jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze a změnách ve vedení policie panuje názor, že detektivové mají prostor, aby se nebáli citlivé případy s politickým pozadím otevírat a dostat před soud. Sdílíte tento optimistický postoj?
To není jen o Lence Bradáčové a změnách ve vedení policie. Prostě je taková doba, že se některé věci už musely pohnout. Je však třeba si uvědomit, že policie může obvinit, státní zástupkyně může i obžalovat, ale o vině rozhodují soudy - a k soudu se ještě nic nedostalo a není zřejmé, jak to dopadne tam. Já osobně jsem v tomto směru docela skeptický. Do současné doby jsou rozsouzené některé kauzy, které jsem dělal, a z toho, jak soudci rozhodují, nemám ten nejlepší pocit. Dokonce u jednoho případu jsem měl ještě před zahájením informaci, že soudkyně obžalovaného zprostí viny - a ono se to opravdu stalo.
Je pravděpodobné, že podobné praktiky se týkaly i jiných kauz. Ty nástroje byly nastaveny tak, aby bylo možné po nějaký čas nekonat.
U POLICIE 17 LET
Zdeněk Ondráček (1969) sloužil u police sedmnáct let jako vyšetřovatel. V Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality vedl na začátku kauzu Opencard či případ prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala. V roce 2011 odešel do civilu, nyní se věnuje publikační a pedagogické činnosti.
FOTO: ČTK
