Česko objevuje nový ekologický zdroj energie. U Semil a Litoměřic mají vzniknout vůbec první elektrárny u nás, které dokáží vyrábět proud ze zemského tepla. Projekt firmy Entergeo na výstavbu geotermální elektrárny v Benešově u Semil posuzuje ministerstvo životního prostředí.
Zájem mají i Semily, které o podobném projektu uvažují na pozemku města. Ten sousedí s lokalitou, o které uvažuje Entergeo. Je ale o něco blíže k centrálnímu zásobníku tepla Semil.
"Se společností Entergeo jednáme. Teď ve čtvrtek máme schůzku, kde bychom se už měli bavit o důležitých věcech ohledně financování projektu. Je za tím údajně zatím trochu tajemný britský investor," řekl IHNED.cz starosta Semil Jan Farský.
"Musíme prověřit, aby to nebyla nějaká bublina. Ne každý má v kapse miliardu korun," naráží Farský na celkovou cenu průkopnického projektu. "Britský investor? To nemohu potvrdit," řekl IHNED.cz šéf Entergea Zbyněk Šonka.
Komárkova firma se chystá na geotermální vrty v Německu. Investuje tam půl miliardy - čtěte ZDE
Německé pokrytectví? Doma stopli jádro, své firmy v Temelíně ale podpoří - čtěte ZDE
"Postupujeme krok za krokem, nejprve potřebujeme mít v pořádku všechna povolení," říká Šonka. Na dotaz, jak rychle by to v ideálním případě podle běžných procedur být, je optimistický. "Myslím, že počátek vrtných prací je vzdálen v řádu měsíců či čtvrtletí," tvrdí.
Zda by investorem měla být nějaká z větších finančních skupin či zahraniční či tuzemská banka, Šonka nechce prozrazovat. Potvrzuje ale, že jde o komerční projekt, který má "skončit v černých číslech". Na dotace se firma nespoléhá, i když prověřuje i tyto možnosti.
Společnost ze základním jměním 3 miliony korun byla založena v tomto roce. Jediným členem dozorčí rady Entergea je Martin Klodner, který je zároveň členem kontrolního výboru města Semily.
Geotermální elektrárna vznikne vyvrtáním tří pětikilometrových vrtů. Na povrchu mohou být třeba deset metrů vzdálené. Prostřední vede kolmo dolů, další dva mírně šikmo do stran, takže na konci jsou od sebe asi tři sta metrů daleko.
Do pěti kilometrů dosáhne vrtná souprava díky systému napojených důlních tyčí, na kterých je jakoby zavěšena.
Prostředním vrtem se pak vstřikuje studená voda, která se v podzemí okolní teplotou kolem 180°C přemění na páru, která je vedena dvěma dalšími na povrch, kde roztáčí turbínu na výrobu elektřiny. Možný je i opačný postup.
Horkou vodu je možné využít k vytápění domácností. Teplá voda z podzemního jezera se již dlouho využívá k vytápění například v Děčíně. Že by vznikly dvě geotermální elektrárny vedle sebe, není podle Farského možné, protože mezi nimi musí být asi pětikilometrové bezpečnostní pásmo. Byl by to i ekonomický nesmysl.
Město Semily v lednu tohoto roku přerušilo jednání s japonskou společností Toyota Tsusho.
Na rozdíl od větrné či solární energie není ta geotermální úplně obnovitelná - asi po 30 letech fungování geotermální elektrárny se teploty postupně sníží a pro výrobu elektřiny již nestačí, jen k vytápění.
Ani výkon takové elektrárny není nijak zázračný - 7 až 10 MW. Jeden z pěti bloků uhelné elektrárny Počerady má přitom výkon 200 MW.
Dalším městem, které usiluje o geotermální elektrárnu, jsou Litoměřice. Tam vznikl zkušební vrt do hloubky 2 111 metrů už v roce 2007. Průzkum tehdy financovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.
"V této hloubce dosahují teploty 70°C, v pěti kilometrech by to podle propočtů mělo být 180°C," řekl IHNED.cz šéf geotermálního projektu Litoměřic Antonín Tym.
"Zda může být projekt úspěšný, ale ukáže až vrt do pěti kilometrů, který by stál kolem půl miliardy korun. Důležité je, zda jsou v podzemních vrstvách praskliny, kterými bude horká pára prosakovat k šachtám vedoucím nahoru," vysvětluje Tym. Celkové náklady na geotermální elektrárnu u Litoměřic mohou podle něj dosáhnout přes dvě miliardy korun.
Litoměřice jednají s vládou i Evropskou komisí na poskytnutí dotace. Nově se snaží vedle operačního programu Životní prostředí dosáhnout na dotace z programů na vědu a výzkum.
"Pokud se podaří sehnat peníze, je realizace celého projektu až do jeho dokončení otázkou možná tří let," odhaduje Antonín Tym.
Naopak v Liberci, kde se o něm také uvažovalo, je projekt geotermální elektrárny v tuto chvíli "u ledu".
"Testy v okolí ukázaly, že by hloubení vrtů bylo spojeno s příliš vysokými náklady," řekl IHNED.cz Michal Šálek, specialista inženýrských sítí liberecké radnice. "Do budoucna ale nevylučujeme, že to ještě zkusíme," dodává.
Hodně horká půda je podle analýz také na Karlovarsku. Že by se vrtalo v okolí lázeňského města ale nehrozí, oblast není vhodná z důvodu rizika slabých zemětřesení, které by vrtání mohlo způsobit. To se stalo například ve Švýcarsku, i tam šlo ale o jemné chvění, které člověk ani nezaznamená.
S geotermální energií to zřejmě v Česku nebude tak horké. To naznačuje především fakt, že na průzkum tohoto zdroje rezignovala největší tuzemská energetická společnosti ČEZ.
"Skupina ČEZ se nehodlá angažovat ve výstavbě nových geotermálních zdrojů v ČR. K průzkum v dalších lokalitách proto nedochází," řekl IHNED.cz Martin Schreier z tiskového oddělení. U obnovitelných zdrojů obecně ČEZ další investice v Česku nechystá, protože lepší přírodní podmínky mají země EU jako Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Německo.
Do geotermální vrtů se u nás nepouští ani těžební MND ze skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka, která si také vybrala Německo.
V Evropě je typickou zemí, která využívá geotermální energie, především Island, dobře známý svou vulkanickou aktivitou. Tam jde ale hlavně o teplárny, které využívají povrchových horkých pramenů. Největší výkon geotermálních elektráren a tepláren má z evropských zemí Itálie.
Hlubinné geotermální elektrárny na principu tzv. Hot Dry Rock (HDR) vznikají v Německu, Rakousku, Švýcarsku, ve světě pak také v Austrálii a západních státech USA.
Více o geotermální energii najdete zde.
