reklama
reklama
11. 9. 2012 | poslední aktualizace: 11. 9. 2012  13:48
Jak funguje elektronická kostra státu?

Základní registry v číslech a faktech: 20 milionů transakcí za 73 dní provozu

Je napojování úřadů a jejich agendových informačních systémů na základní registry před dokončením, nebo teprve na samém začátku? Jak vytížené jsou jednotlivé základní registry? A co znamená zkratka AIS?
Jiří Peterka
Jiří Peterka
publicista
eGON - maskot, který má polidštit informační systémy potřebné pro zajištění funkcí státní správy
eGON - maskot, který má polidštit informační systémy potřebné pro zajištění funkcí státní správy
foto: MVČR

Minulý týden se v Mikulově konala další z pravidelných konferencí o eGovernmentu. A kromě protestujících Superúředníků (viz minulý článek), usilujících o definitivní vypnutí počítačů a všech ICT technologií, se zde mluvilo hlavně o základních registrech, spuštěných do ostrého provozu k 1. červenci. Při té příležitosti zazněla i řada zajímavých údajů a skutečností.

Tak například: základní registry „běží“ na dvou místech, v datových centrech České pošty a Státní tiskárny cenin, které byly dokončovány a kolaudovány jen velmi krátce před ostrým startem základních registrů. A teprve od 2. září tvoří řešení v těchto dvou geograficky oddělených lokalitách.

reklama

 Toto uspořádání, takzvaný geocluster, při eventuálním fyzickém výpadku jedné lokality ji druhá lokalita nahrazuje zcela automaticky a okamžitě. To následně umožnilo zavést „bezodstávkový“ provoz základních registrů, které až dosud měly pravidelné odstávky vždy o víkendu, od 14 hodin v sobotu do 20 hodin v neděli.

Kolik proběhlo transakcí?

Další zajímavou informací bylo to, že za 66 (aktuálně 73 dní) dnů svého ostrého provozu vykonaly základní registry více než 20 milionů transakcí. V průběhu prezentace došlo i k rozklíčování rozložení požadavků mezi jednotlivé registry:

• 77% transakcí připadá na registr obyvatel (ROB)
• 14% na registr osob (ROS)
• 8% na RUIAN (Registr územní identifikace, adres a nemovitostí)
• 2% na registr práv a povinností (RPP)

Tomu je ale třeba rozumět tak, že jde o transakce, odpovídající požadavkům vznášeným na vnějším rozhraní základních registrů (tzv. EGON rozhraní). Protože na zpracování jednotlivých požadavků, adresovaných primárně jednomu z registrů, se mohou podílet (a většinou také podílí) i další registry.

Tak například všechny údaje o bydlišti v registru osob jsou řešeny odkazem do RUIANu, kde teprve je umístěna příslušná konkrétní informace. Podobně s registrem práv a povinností: u těch požadavků, kde se někdo ptá na někoho jiného (a ne pouze sebe sama) se nejprve musí zkontrolovat – a to právě dotazem do registru práv a povinností – zda na to tazatel má právo.

Nehledě na jinou zajímavou věc: registr obyvatel, který je tedy zdaleka „nejdotazovanější“, je provázán s dalšími zdroji dat (s agendovými informačními systémy) prostřednictvím poměrně složitého převodníku ORG, který vzájemně převádí na sebe různé agendové identifikátory (tzv. AIFO), pod kterými jsou stejné fyzické osoby vedeny v různých agendových informačních systémech (AISech). No a takovýchto převodů bylo dosud provedeno na 44 milionů, což jednoduchým propočtem dává cca 2 převody na jednu transakci. V praxi to ale nebude rozloženo až tak rovnoměrně, protože řada transakcí se vůbec nemusí týkat fyzických osob, či nemusí „sahat“ jinam, do jiného AISu, a tudíž nevyžaduje převod mezi identifikátory AIFO.

Výpisů pro občany jsou jen stovky

Kromě počtu realizovaných transakcí je dalším zajímavým indikátorem jejich vytížení i počet vydaných výpisů. Abychom tomu ale správně rozuměli: transakce probíhají vždy mezi dvěma informačními systémy, z nichž jedním je vždy informační systém základních registrů (ISZR), který vytváří vnější rozhraní základních registrů (tzv. EGON rozhraní), a přes který prochází veškerá jejich „vnější“ komunikace. Druhým pak je některý z agendových informačních systémů (AISů), které vykonávají tu či onu agendu – a transakci mohou využívat i k jiným účelům, než je vystavení nějakého výpisu.

Jedním konkrétním agendovým informačním systémem je i systém CzechPointů. Takže pokud jste si přišli CzechPoint (jako občan) pro některý z výpisů ze základních registrů (jejich výčet najdete zde), došlo mezi CzechPointem a ISZR k příslušnému počtu transakcí, které byly započítány do výše zmíněných 20 milionů (od ostrého startu).
Takovýchto výpisů – na žádost jednotlivých občanů - prý na CzechPointech dosud vydali téměř 800. Což mi nepřijde až tak mnoho.

Kromě toho ale stejná cesta (tedy přes CzechPointy) slouží i samotným úředníkům, v situaci kdy nemají žádný vlastní agendový informační systém (AIS), nebo jej mají, ale ještě není napojen na základní registry skrze ISZR. Pak mají k dispozici ještě nouzovou variantu, kdy o příslušné údaje (formou výpisu) požádají právě CzechPoint. Takovýchto výpisů (vydávaných „z moci úřední“) systémy vystavily na 52 tisíc.

Další cestou k získávání výpisů ze základních registrů jsou datové schránky (podrobněji např. zde či zde). Tato možnost je opět realizována přes jeden konkrétní agendový informační systém, s příznačným názvem FAIS (Formulářový AIS). Takže pokud jste ze své datové schránky vznesli nějaký požadavek, došlo k transakci mezi tímto FAISem a ISZR, která byla opět započítána do oněch 20 milionů již provedených transakcí.

Kdo využívá registry a kdo nikoli?

Asi nejzajímavější otázkou kolem základních registrů je dnes to, kolik úřadů, úředníků a agend v celé veřejné sféře je dnes využívá. A to „řádným“ způsobem, tedy skrze příslušné agendové informační systémy (AIS), napojené na základní registry, a ne některou z nouzových náhražek (přes CzechPointy nebo přes datové schránky).
Na to ale není jednoduchá odpověď. Třeba samo ministerstvo vnitra ve své tiskové zprávě ke konferenci v Mikulově k tomuto aspektu mlčí úplně. V jednotlivých prezentacích přímo na konferenci naopak zazněla řada čísel, ale orientovat se v jejich skutečném významu není úplně jednoduché.

Třeba v jedné z prezentací (z MV ČR) zaznělo, že:
• systém registrace a certifikace SZR jen nastaven pro cca 2 tisíce AIS
• Správě základních registrů bylo předloženo již 1484 žádostí o přidělení certifikátu pro připojení k ZR
• Správa základních registrů vydala již 1249 certifikátů k přístupu AIS k ZR
• reálně připojeno je 522 OVM

Z toho by na první pohled mohl vycházet docela optimistický závěr: že dva měsíce po spuštění je situace docela dobrá. Že reálně připojena je zhruba čtvrtina těch, kteří by se připojit měli, a další skoro polovina je už téměř u cíle.

Existují ale ještě jiná čísla. Třeba stejná prezentace, dokonce na stejném slidu, uvádí že:
• fyzicky již využívá referenční data pro úřední činnost prostřednictvím vlastního AIS 289 OVM

Přístup orgánů veřejné moci k základním registrům

To naznačuje, že je třeba dávat velký pozor na rozdíl mezi pojmy „být reálně připojen“ a „fyzicky již využívat“. Navíc, když se podíváme do provozních statistik základních registrů, narazíme zde na další zajímavou skutečnost: počty různých AISů, které v jednotlivé dny skutečně provádí nějaké transakce, jsou ještě nižší a zatím nepřesahují 200. A těch, které generují nějaký významnější počet transakcí, bývá denně tak do 20. Ostatní generují třeba jen jednotky transakcí denně, což naznačuje spíše probíhající testování než rutinní provoz.

Dovolím si předpokládat, že do oněch 289 AISů je započítán třeba také nový centrální registr vozidel. Ten, podle mých dřívějších zjištění vygeneroval (ještě v průběhu července) přes 1000 úspěšných transakcí. A u něj je všeobecně známo, že šlo pouze o testování a že ke svému skutečnému fungování základní registry zatím nepoužívá.

Pozor je ale třeba dávat ještě na jeden zajímavý aspekt: jak je to se vztahem mezi AISy (agendovými informačními systémy) a orgány veřejné moci (OVM)? Protože mezi nimi rozhodně neplatí rovnítko: jeden OVM může využívat více AISů současně, nebo také žádný. A jeden AIS může sloužit více orgánům veřejné moci současně. Navíc ne každý informační systém, používaný v rámci orgánů veřejné moci, je agendový IS (je AISem) a měl by být napojen na základní registry.

Základní otázka tedy zní: kolik agendových informačních systémů existuje a mělo by být napojeno na základní registry?
V zadávací dokumentaci k základním registrům, v části hovořící o dimenzování certifikační autority, se pracovalo s odhadem 10 tisíc až 100 tisíc připojených AISů (kterým by měly být vystaveny potřebné certifikáty). Později se prezentoval odhad už jen na úrovni 10 tisíc AISů. No a dnes se dozvídáme, že celý systém registrace a certifikace v rámci Správy základních registrů je dimenzován na cca 2 tisíce AISů? To už je docela podstatný „sešup“.

Přitom v ČR je podle dostupných informací na 7355 orgánů veřejné moci (OVM). Jejich rozložení ukazuje následující tabulka, pocházející z této prezentace ze stejné konference. Další kolonky by pak měly naznačovat, kolik OVM toho kterého typu už nějak „je v ISZR“, zřejmě ve smyslu napojení vlastního AISu na informační systém základních registrů (ISZR).

Přehled orgánů státní moci připojených k Informační systém základních registrů

Opět je to ale celé o tom, kolik AISů by na těchto 7355 orgánů veřejné moci mělo připadat. Od úrovně měst a městysů výše asi lze očekávat, že budou mít nejméně jeden vlastní AIS, ale u nejpočetnější kategorie obcí je to otázkou. Zde už může být poměrně časté to, že obec žádný vlastní AIS nemá a nepoužívá, a pro přístup do základních registrů může využívat nouzový přístup přes CzechPointy, nebo obdobně nouzový přístup přes tzv. kukátko do základních registrů.

V každém případě by si celý tento aspekt zasloužil určitého vyjasnění. Možná se ho dočkáme v rámci nadcházející masivní informační kampaně k základním registrům, jejíž brzké spuštění bylo na konferenci v Mikulově avizováno. Uvidíme. Snad tato kampaň nezůstane jen u povrchních frází a povinného utrácení za nic neříkající publicitu, a přinese i nějaké skutečně potřebné informace.

Autoři: Jiří Peterka
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Základním problémem je počet úředníků a počet stupidních úředních činností (RC)
Za minulého režimu tuto zemi řídilo 80tis úředníků bez počítačů....
Základním problémem je počet úředníků a počet stupidních úředních činností (RC)
Za minulého režimu tuto zemi řídilo 80tis úředníků bez počítačů....
Základním problémem je počet úředníků a počet stupidních úředních činností (RC)
Za minulého režimu tuto zemi řídilo 80tis úředníků bez počítačů....
100%=101% (andr)
Pekny PR clanek, ktery kazi v clasnku prezentovany soucet 101%....
.....počet agend, které se v systému registrovaly a náklady na jejich .... (Daleko zajímavější informací by byl....)
...agendové systémy, počty pracovníků registrovaných v agendě...
Zobrazit diskusi
reklama
Moderní obec poskytuje odborné informace z oblasti řízení, správy a ekonomiky měst a obcí, komunálních a technických služeb, životního prostředí, mezinárodní spolupráce a rozvoje infrastruktury obcí i regionů. Publikuje témata z oblasti legislativy, aplikované informatiky, odpadového hospodářství, veřejného pořádku, výstavby a rekonstrukce v obcích, péče o památky, podpory podnikání i rozvoje místní kultury a cestovního ruchu.
Newsletter
   
reklama
 Z aktuálního čísla
reklama
reklama
reklama